Ano to byl náš záměr, zkusit sezvat pár známých kteří se budou mít chuť bavit, nebudou k tomu potřebovat kupu chlastu a mít následně vymazaný harddisk v makovici. Naopak, nakupit zážitky který jen tak nepominou, to byl a je náš cíl.
Moc lidí na tuhle pozvánku nezareagovalo, je možné že jsme ji neposlali těm správným bláznům, takže nakonec se nás v pátek na chatičce KČT sešlo šest. To ovšem nic nezměnilo na tom, že jsme večer prímově poseděli, zahulákali u kytary, pokecali .....
Ráno pak úderem sedmé nastal ten pravý čas vyrazit. Celé se to nakonec zvrhlo v poklidný souboj mezi kolaří a běžci. Ten doplnilo „bezvadné“ počasí, které ještě zpestřilo velké množství účastníků 5BV ( shodou okolností jsme celý tenhle peloton, míjeli cestou tam i zpátky ), trať byla pokrytá několikacentimetrovou emulzí bahna, kterému se ne vždy šlo vyhnout. Cestu tam jsme po svých s Matesem zvládli rychleji než kolisti a to za čtyři hoďky. Cesta zpátky byla o něco delší a tady nám bikeři Lussy a Hanys dali naprdel. Počkali nás až na Slavíči, tedy těsně před cílem ( necelých šest km ) a díky jim za připravenou kofolu a přátelskou vzpruhu. V cíli nás už pak s horkým čajem a péčí čekaly Sváťa a Páťa, které se vzdaly toho porvat se z tratí v náš prospěch a vytvořily tolik potřebné zázemí, bez kterého by to pro nás bylo o hodně složitější. Za to jim patří naše velké Dík !!!
